Úvod › Vše o vodě › Z historie vodárenství

Josip Plečnik a Lánský vodovod

Autor: Kryštof Drnek, vedoucí oddělení archivu a muzea
uveřejněno v časopise Pévékáčko, únor 2022

V 2022 uplynulo dvojité výročí narození a úmrtí světově proslulé osobnosti, pevně spjaté s Prahou. Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety v lednu zemřel. Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známá je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad, a dal novou podobu místním vodním prvkům.

Hledání zdroje čisté vody
Vodovod Lánského zámku, resp. předchozí tvrze a stejně pojmenované vesnice, má za sebou dlouhou historii marného hledání dostatečně vydatného zdroje čisté vody. Vodovod byl pro místní tvrz vybudován již v 16. století, nicméně jak vypadal, není známo. Mnohem více informací máme k situaci až od 19. století. Tehdy se nutnost zásobení sídla a blízké obce projevila ve stavbě prvního zámeckého vodovodu a problematické koexistence s blízkým aktivním dolem Laura.

V červenci 1921 Lánský zámek a celý jeho areál odkoupil československý stát jako letní sídlo prezidenta. Vzhledem k nově nabyté důležitosti zámku bylo rozhodnuto, že je potřeba místní vodárenskou soustavu urychleně vyřešit. Jako zdroj vody byl zvolen důl Laura, kvalita jeho spodní vody byla se stávajícím stavem nesrovnatelná.

Provizorně byl proto připojen na původní fürstenberský vodovod již roku 1921, aby bylo možné na zámku uskutečnit první návštěvu prezidenta v srpnu 1921. Po několika návrzích byl roku 1923 spuštěn nový zámecký vodovod, jehož zdrojem byla spodní voda z nepoužívaných částí dolu Laura.

Plečnikova významná stopa
Josip Plečnik měl přímý vliv na stavbu Zámeckého vodovodu architektonickým návrhem fasád budov se strojním vybavením a zároveň jeho stavbou podmínil rozsáhlou přestavbu lánských zahrad. Zatímco vliv Plečnika na podobu strojovny, odželezovny či vodojemu je dnes zapomenut a všeobecně se o něm neví, jím navržené vodní prvky a kašny v Lánech jsou dobře známy. Plečnik zámecký park navrhl s osou v podobě místního potůčku, který je zakončen vodní plochou s původně dvěma, a dnes jen jedním vodotryskem. Součástí tohoto vodního prvku je kašna, kde tryská voda z pěti chrličů ve tvaru lvích hlav, které reprezentovaly původních pět zemí nového státu - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Vedle tohoto asi nejznámějšího prvku dal Plečnik vzniknout i dalším vodním dílům – nenápadná kašna u zámeckého skleníku, mohutně vypadající a zároveň spíše drobná kašna před vchodem do zámku, či v zásadě tradiční fontána na severním zámeckém nádvoří. V původním návrhu byla i malá soukromá plovárna, ale na přání prezidenta Masaryka se její projekt nakonec nerealizoval. Vnitřní výbava zámku patrně taktéž nesla stopy Plečnikova působení, ale její podobu neznáme, protože se kvůli pozdějším přestavbám nedochovala.

Vnější podoba úpravny vody v Rynholci je širší veřejnosti spíše neznámá, ale při prvním pohledu je patrná jasná podoba k vinohradskému kostelu Nejsvětějšího Srdce Páně, podobně působí i zámecký vodojem na Šubrtě. Budovy strojní obsluhy vodovodu jsou dnes zrekonstruované a nevyužívané.

Stavební plán k Úpravně vody Rynholec

Josip Plečnik

(23. 1. 1872 – 7. 1. 1957)

• známý též jako Jože Plečnik
• slovinský architekt a urbanista
• původně se učil na truhláře, díky
  výtvarnému nadání se ale dostal
  na vídeňskou uměleckou akademii, kde
  vystudoval pod vedením Otto Wagnera
• působil jako profesor architektury
  na univerzitě v Lublani
• ve 20. letech byl T. G. Masarykem
  pozván do Prahy, kde dostal zakázku
  na obnovu tehdy zanedbaného
  Pražského hradu a později i na úpravy
  Lánského zámku
• nejznámější realizace na území ČR:
  sloupová síň ke Španělskému
  sálu, úpravy hradních nádvoří a úpravy
  zahrad, pracovna prezidenta
  Masaryka, obelisk na III. nádvoří,
  Býčí schodiště (vše na Pražském
  hradě), dále úpravy interiérů
  a zahrad Lánského zámku, kostel
  Nejsvětějšího Srdce Páně
  na pražských Vinohradech