Úvod › Vše o vodě › Z historie vodárenství

50 let úpravny vody Želivka

Autor: Jan Kolář, archivář a fotograf
uveřejněno v časopise Pévékáčko, červen 2022

Na květen roku 2022 připadlo 50. výročí slavnostního zahájení provozu Úpravny vody Želivka. V současnosti pokrývá Želivka téměř tři čtvrtiny pražské spotřeby vody a ve středoevropském kontextu nemá tento závod co do maximálního výkonu obdoby. Cesta k realizaci takto rozsáhlého projektu, bez kterého si život v hlavním městě dovedeme jen těžko představit, nebyla krátká ani jednoduchá.

Historie
Ve vodárenství a vodohospodářství je nutné vždy myslet na dekády dopředu a počítat s rezervami. Není tudíž překvapivé, že se odborníci začali o lokalitu na Vysočině zajímat již v období okupace v první polovině 40. let. Tehdejší Zemský úřad místo vytipoval jako jedno z nejvhodnějších, protože nabízelo slibný souběh dobré jakosti surové vody a přijatelné vzdálenosti od Prahy. Řeka Želivka byla, na rozdíl od většiny ostatních, považována za zdravý vodní tok, který nebyl výrazněji zatížen průmyslovou a zemědělskou výrobou.

Bezprostředně po druhé světové válce nebylo přikročeno k rozpracování projektu vodárny na Želivce, ale přednost byla nejprve dána dostavbě stávající úpravny v Podolí. Přes všechna intenzifikační opatření jak v Podolí, tak v Káraném, se v 50. a 60. letech jevilo, že bez třetího zdroje nebude moci vodárenství v Praze dodávat do sítě dostatečné množství pitné vody. V těchto dekádách rychle stoupal jak počet pražských obyvatel, tak i zejména individuální spotřeba vody. Definitivní rozhodnutí padlo usnesením vlády z roku 1963 a po přípravných pracích se v roce 1965 začalo stavět.

Vlastní stavba sestává z mnoha částí, z nichž nejzásadnější jsou tři: přehrazením Želivky vzniklá nádrž Švihov, úpravna vody v blízkosti hráze a tlaková gravitační štola ústící do vodojemu v Jesenici u Prahy. Dílo tohoto rozsahu nebylo možné vystavět bez obětí a na dně umělé nádrže, ze které se čerpá surová voda do úpravny, zůstala mj. obec Dolní Kralovice. Pitná voda se vyrábí v úpravně přímo na místě a posléze putuje 52 km dlouhou štolou gravitačním způsobem do Prahy. Tento betonový tunel o průměru 2,64 m by si sám zasloužil více pozornosti, protože představuje jednu z technologicky nejsložitějších součástí realizace stavby.

Oficiálně byl provoz zahájen dne 25. května 1972 za účasti stranické a vládní delegace pod vedením generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. K pravidelným dodávkám do pražské vodovodní sítě pak došlo počátkem roku 1973. Problém s dostatkem pitné vody pro Prahu byl tím na dlouhou dobu vyřešen. V současnosti, po poklesu spotřeby vody v souvislosti s hospodářskými změnami po roce 1990, je i díky Želivce systém pražského vodárenství natolik robustní, že bude schopen i v dlouhodobém výhledu odolávat environmentálním a sociálním proměnám.

Současnost
Po roce 1989 došlo k celé řadě dostaveb a modernizacím, které měly za účel zlepšit dosavadní provoz a kvalitu dodávané vody. Od roku 1991 byla uvedena do provozu budova technologie ozonizace, v roce 2005 došlo k modernizaci a kompletnímu přebudování centrálního velína. V následujících letech se přistoupilo k rekonstrukci vápenného hospodářství a v roce 2009 i k modernizaci původní technologie výroby ozónu. V roce 2021 došlo k zatím největší dostavbě a modernizaci celého areálu – výstavbě nového technologického stupně sorpce na granulovaném aktivním uhlí (zkráceně GAU). Jedná se o nejvýznamnější investiční akci v novodobé historii úpravny. Aktivní uhlí vylepšuje kvalitu pitné vody včetně její chuti a pachu, ale funguje také jako významná preventivní bariéra pro případ kontaminace zdroje surové vody toxickými látkami.

Nový objekt sorpce na GAU, budova se 16 filtry, byl včleněn do závěrečné fáze procesu úpravy vody. Celková plocha filtrů je 1 604 m2, výška náplně GAU je 1,7 m. Doba zdržení se pohybuje od 13 minut při průtoku 3,5 m3/s do 18 minut při průtoku 2,5 m3/s. Kapacita modernizovaného procesu úpravy vody odpovídá spotřebě vody cca 1,3 mil. obyvatel ČR. Zkušební provoz byl ukončen kolaudací stavby v lednu 2022 a od té doby je stupeň sorpce filtrace přes GAU v trvalém provozu. Modernizovaný provoz významnou měrou přispívá ke snížení znečištění výsledného produktu, pitné vody pro Prahu a její široké okolí.

Budoucnost
V blízké budoucnosti čeká úpravnu rekonstrukce pískové filtrace F1, která funguje bez většího investičního zásahu od dob její výstavby v 70. letech minulého století. Předpokládaný termín zahájení stavby je v březnu 2023, ukončení v září 2025 s následným zkušebním provozem do září 2026.

„Z vodárenské nádrže Švihov lze výhledově zásobovat přibližně až 2,8 milionu obyvatel. S ohledem na současné klimatické scénáře je však třeba si uvědomit, že není bezedná. Proto připravujeme i realizaci mnoha opatření v povodí i na vlastní úpravně vody tak, aby byl tento významný vodní zdroj trvale udržitelný nejen pro nás, ale i pro budoucí generace,“ uzavřel Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy, který je správcem vodárenské nádrže Švihov.

„Vodohospodářské zařízení sestává ze dvou odběrných věží, věže komunikační a šachtového přelivu. Pro převádění vody slouží dvě samostatné spodní výpusti. Pod hrází se nachází úpravna vody a upravená voda je pak vedena šachtovým gravitačním přivaděčem do vodojemu v Jesenici a do pražské vodárenské soustavy," popisuje web stavbaroku.cz.