Úvod › Vše o vodě › Z historie vodárenství
130 let od obnovení Kanalizační kanceláře
Autor: Kryštof Drnek, manažer operativního útvaru ŘKM
Současná kanalizační síť vděčí za svůj vznik mnoha okolnostem a expertům, kteří se o to zasloužili. Příběh o příchodu W. H. Lindleye a jeho revolučnímu přístupu k celému problému je již znám víc než dostatečně. Stejně tak i okolnosti, které k tomu vedly, včetně překvapivého způsobu, jakým celý proces došel ke konečnému výsledku.
V pozadí však stojí další aktéři a instituce, kteří jsou známí již výrazně méně. Zároveň však byli naprosto nepostradatelní, bez jejich úsilí by W. H. Lindley svůj projekt nikdy nedokončil. Jednou z těchto institucí je i Kanalizační kancelář, od jejíhož obnovení letos uplynulo 130 let. Všeříkající název přitom skrývá osudy mnoha expertů, kteří vytrvalou mravenčí prací umožnili vznik jednoho z nejrozsáhlejších projektů v dějinách hlavního města.
Kanalizační kancelář vznikla již o něco dříve, a to roku 1888. Byla jedním z milníků nového Programu na vypracování detailního projektu na čištění a odvodňování král. hl. m. Prahy a na provedení téhož. Program byl odpovědí na neúspěšnou soutěž a snahu města vyřešit neutěšenou hygienickou situaci v Praze a přilehlém okolí. Výskyt břišního tyfu, cholery a dalších nemocí způsobených špatnou kvalitou místní vody se objevoval pravidelně a byl nepříjemný.
Kancelář byla odborným úřadem, v jehož vedení se vystřídala řada jmen, která v současné době možná někomu něco říkají a nejsou již jen neznámým hesly v encyklopedii. Například Ing. Josef Václavek, Ing. Čeněk Ryvola, In. Eduard Máslo, Ing. W. H. Lindley či Ing. Emanuel Heinemann. Kancelář byla pověřena potřebnou, ale vyčerpávající a zdlouhavou administrativou – detailní nivelací Prahy, zdokumentováním stávajících městských stok, získáním statistických údajů o povodních a podzemních vodách atd.
Činnost jejích pracovníků byla hektická, protože situace v Praze se stále zhoršovala a bylo nutno ji řešit, což ovšem bez detailních podkladů nebylo možné. Kancelář proto již za necelý rok své činnosti provedla detailní zdokumentování města včetně zákresu stávající sítě v měřítku 1:720, zjistila četnost dešťů či zaměřila spodní hladiny vod v pražských studních, kterých jen ve vnitřní Praze bylo více než 1 100. Výsledkem byl dokument s názvem Program na vypracování generálního projektu na čištění a odvodňování města Prahy a předměstí a následné ukončení činnosti celé kanceláře a odchod jejích expertů do jiných působišť.
Kancelář byla obnovena spolu s podpisem smlouvy mezi městem a W. H. Lindleyem, který si její vznik přímo vyžádal a stal se jejím vedoucím. Úřad pak rozpracovával Lindleyovy plány do detailního provedení a předával je ke stavebnímu provedení. V jeho zdech tak například vznikly i plány pro čisticí stanici v Bubenči, která měla být základním pilířem celého systému. Kancelář byla vybavena i vlastní laboratoří pro zkoušení cementu, používaného pro stavbu stok A a B.
Lindley se v Praze vyskytoval jen zřídka, podle smlouvy minimálně třikrát ročně, a perfektně fungující odborné pracoviště tak bylo přímo podmínkou toho, aby se celý projekt povedlo dokončit. Lindley často jen zasílal podklady, a to buď poštou či telegramem, a odborníci pod vedením Ing. Heinemanna je rozpracovávali do použitelných dokumentů. Existenci kanceláře provázela i řada sporů, především s původním Lindleyovým zástupcem, Ing. Soukupem. Ten navázal na spory Lindleye s částí odborné veřejnosti, která se odmítala smířit s tím, že by celý projekt měl vést cizinec. Nakonec Ing. Soukup svou působnost v kanceláři ukončil, a to po aféře se špatně založeným pilířem Čechova mostu, který navrhoval.
Po ukončení smlouvy mezi Lindleyem a městem roku 1901 Kanalizační kancelář nadále pokračovala ve své činnosti. Pod vedením Ing. Heinemanna dokončila celý projekt a pak již jako odnož Stavebního úřadu Magistrátu hl. města řídila celý kanalizační provoz sama. Spolu s Vodárenskou kanceláří šlo o bezprecedentní kontinuitu v provozování zcela zásadních městských sítí. V dnešních dnech je právním i morálním nástupcem původní Kanalizační kanceláře současný provozovatel kanalizační sítě, společnost Pražské vodovody a kanalizace, a.s.
