Dotazy ke kvalitě vody

V současné době je Pražanům dodávána voda ze 3 velkých úpraven vody. Jedná se o úpravny vody Želivka, Káraný a Podolí. Zásoba vody pro Prahu je dostatečná.

V roce 2021 byla dokončena rekonstrukce úpravny vody Podolí, kdy byla do technologie úpravny vody doplněna filtrace přes granulované aktivní uhlí a i tato úpravna vody nyní dodává kvalitní pitnou vodu splňující přísné limity dané vyhláškou MZ ČR 252/2004 Sb.

Dalším významným zdrojem pitné vody pro hlavní město Prahu je úpravna vody Želivka, která metropoli zásobuje ze 66 %. Pitnou vodu do města dopravuje štolový přivaděč dlouhý téměř 52 km. Úpravna vody Želivka využívá ke zpracování vodu z blízké vodárenské nádrže Švihov, jejíž kapacita je 266,57 mil. m3 vody. Voda z úpravny v Káraném, která leží blízko soutoku Labe s Jizerou, je proti Želivce tvrdší a zásobuje především sever hlavního města. Podzemní pitná voda v Káraném je získávána ze soustavy 680 vrtaných studní podél řeky Jizery. Část nejkvalitnější káranské voda je z artéských zdrojů, která po odželeznění vyhovuje požadavkům jakosti na vodu pro přípravu kojenecké stravy. Další část vody z Káraného je voda z úpravny vody Sojovice, která využívá unikátní technologii umělé infiltrace. Z Káraného je dodáváno 27 % z celkového množství distribuované vody.

Podrobnosti ke kvalitě vody z jednotlivých zdrojů jsou uvedeny v sekci Vše o vodě - Pitná voda - Kvalita vody.

Pitná voda v Praze je většinou měkká až středně tvrdá, v závislosti na původu vody, resp. dle toho, zda voda pochází z úpravny vody Želivka, Káraný nebo Podolí, či zda se jedná o směs vody z těchto zdrojů.

Tvrdost vody ve své lokalitě naleznete v Mapě kvality vody. Po zadání adresy nebo zvolení příslušného místa Vašeho zájmu se v mapě zobrazí hodnoty základních ukazatelů dodávané pitné vody pro danou oblast, včetně údaje o tvrdosti v jednotce mmol/l.

V závislosti na místě odběru může být voda cítit po vedlejších produktech chlorace.

Ty ve vodě přirozeně vznikají, protože voda je preventivně hygienicky zabezpečována chlorem případně chlornanem sodným, které jsou pro tento účel vhodné. Rozsáhlost pražské vodovodní sítě a trend snižující spotřebu vody nedovoluje dodávat vodu bez hygienického zabezpečení.
Voda je chlorována na minimální hodnoty zbytkového chloru a je to nezbytné pro její mikrobiologickou nezávadnost, kterou je nutné zajistit i během její distribuce. Možné znečištění vody mikroorganismy stále představují vyšší riziko pro zdraví než nízká koncentrace vedlejších produktů chlorace - trihalomethanů (THM) nebo halogenoctových kyselin.

Bílé zabarvení vody je způsobeno vzduchem rozpuštěným ve vodě.

S teplejšími vnitřními rozvody nebo průtokem vody přes perlátor, který je instalovaný na vodovodním kohoutku, se vzduch vody uvolní a způsobí její mléčné zabarvení. Tento problém neovlivňuje kvalitu vody, pokud vodu natočíte do sklenice, vzduch samovolně vyprchá a zabarvení zmizí.
Tmavé zabarvení vody většinou způsobují částice oxidu železa, které přirozeně vznikají korozí vnitřních stěn potrubí (vnitřních rozvodů). Při zvýšeném průtoku vody v potrubí se mohou oxidy železa uvolnit do distribuované vody a způsobit její zabarvení.

Případně vyčistit perlátory na vodovodním kohoutku (koncové sítko).

Příčina zhoršené kvality vody nemusí být vždy na straně PVK, ale může k jejímu zhoršení dojít i ve vnitřních rozvodech, za které zodpovídá majitel nemovitosti. Je vhodné zkontrolovat, zda je problém na všech kohoutcích v domě/bytě a zda mají obdobný problém i sousedé. Důležitou informací také je, zda je problém jednorázový nebo se opakuje v průběhu dne. Zároveň je dobré prověřit, zda neprobíhaly nějaké manipulace s vodou přímo v domě na vnitřních rozvodech.

V případě problémů s kvalitou vody je možné na webu PVK zjistit, zda aktuálně v blízkém okolí není řešena havarijní situace.

V případě, že se jedná o problém dodávané studené vody a ověřili jste si skutečnosti viz výše, kontaktujte zákaznickou linku PVK na tel. 840 111 112 nebo 601 274 274.

To je stanovisko nejen odborné ale i právní, protože zákon o ochraně veřejného zdraví ani prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. neříkají, že by pitná voda nebyla pro nějakou skupinu obyvatel vhodná či bezpečná.

Pokud ale přesto máte obavy kojencům dávat vodu z vodovodu, je z preventivních důvodů vhodné ji kojencům před podáváním převařit, kvalitu dodávané vody mohou zhoršovat i domovní rozvody.

Ani sebehlubší studna nedává jistotu, že voda bude stále nezávadná. Ve skalnatém podloží stačí například jedna puklina, aby se znečištění dostalo stovky metrů daleko. Netěsnící septiky a žumpy, nesprávné skladování hnoje nebo volný pohyb zvířat v okolí studny může velmi pravděpodobně vést ke kontaminaci vody škodlivými bakteriemi a viry. 

Nejčastější příčinou chemické kontaminace vody jsou u nás dusičnany. Jejich zdrojem je nadměrné nebo nesprávné používání hnojiv a úniky odpadních vod ze žump, septiků a hnojišť.

Odhaduje se, že u více než poloviny studní v České republice voda nevyhovuje hygienickým požadavkům. Proto se pravidelná kontrola kvality vody i ze soukromých studní doporučuje. Je vhodné provést kontrolu vody ze studny alespoň jedenkrát ročně. Dnes není problém nechat si otestovat kvalitu vody v soukromé studni, výběr laboratoří, které tyto služby nabízejí veřejnosti je široký. Tuto službu nabízí i laboratoře PVK.

Pokud chcete zlepšit kvalitu vody z vlastní studny, doporučujeme způsob řešení projednat s odbornou firmou, která má s úpravou vody zkušenosti. Nenechte se nalákat reklamní kampaní, mnoho firem nabízí řešení pomocí speciálního filtru. Nejdříve je však vhodné zjistit, jaké kontaminanty má nabízený filtr odstraňovat a na jakém pracuje principu. Doporučujeme nejprve provést analýzu vody ze zdroje v nezávislé akreditované laboratoři.

Taková voda může být možná chuťově dobrá, ale mikrobiální znečištění se na chuti vody neprojevuje. Považme, co vše se může na otevřenou hladinu studánky dostat – fekálie ptáků a lesních zvířat, hmyz, který může být i přenašečem různých mikroorganismů, nálety prachu a pylu aj. To vše může vodu znehodnotit, i pokud se lidé ke studánce chovají ohleduplně. Pokud není možný jiný zdroj pitné vody, tak ze studánky doporučujeme vodu používat jen krátkodobě a po převaření.

Běžně jsou v ČR používány pro desinfekci :

• plynný chlór, koncentrace max. 0,3 mg/l
• chlornany, méně často chloraminy
• oxid chloričitý (možný vznik chloritanů, které mají dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. mezní hodnotu 0,2 mg/l)
• ozón (při ozonizaci vody dochází k okamžité desinfekci, ozón nepůsobí v průběhu distribuce, proto je většinou ozón kombinován s chlórem)

Další typy možné desinfekce pitné vody založené na fyzikálním principu:

• UV záření
• membránová filtrace

Každý uvedený způsob desinfekce má svoje výhody i nevýhody. Jedním z důležitých faktorů je požadovaná účinnost desinfekce v dané lokalitě, ekonomika způsobu desinfekce a v neposlední řadě riziko vzniku vedlejších produktů desinfekce (trihalomethany THM, chloritany, chlorečnany, halogenoctové kyseliny HAA, bromičnany). Chlorace pitné vody stále patří v ČR k nejběžnějším způsobům desinfekce.

Ano, je možné využívat kromě dodané vody pitné i vody z jiných zdrojů, jako jsou například vody podzemní ze studny, povrchové vody z recipientu, zachycené srážkové vody nebo přečištěné (šedé) odpadní vody. Ovšem pokud je vlastník stavby, kde se uvažuje využívání vod z jiných zdrojů, současně i odběratelem pitné vody a producentem vod odpadních, je nutné, aby toto technické řešení posoudil provozovatel vodovodu a kanalizace z hlediska bezpečnosti a splnění legislativních podmínek.

Pokud je v rámci stavby navržen vnitřní vodovod (na vodu pitnou) a současně i užitkový vodovod, nesmí být tyto vodovody přímo propojeny. Pro provozně související propojení těchto vodovodů existují bezpečné technické možnosti, které je nutné využít. Kromě podrobně zpracované dokumentace je pro posouzení důležitý i účel využití vod, tedy zda se bude využívat užitková voda pouze pro zálivku zeleně, nebo zda bude následně vypouštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu.

Splachováním WC, praním nebo úklidem užitkovou vodou vzniká voda odpadní. Pokud je tato voda vypouštěna do kanalizace, platí se i za ni běžné stočné, v souladu s platnou legislativou. To vyžaduje montáž vodoměrů na užitkovém vodovodu, kterými se fakturované odpadní vody měří. Detailní informace, technické požadavky provozovatele a postup vyřízení naleznete v dokumentu Technické požadavky PVK pro vodovodní a kanalizační přípojky, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, kap. 3.4 a přílohy č. 7.13, které jsou ke stažení v PDF formátu zde: https://www.vyjadrovaciportal.cz/uvod/podminky-na-vkladanou-projektovou-dokumentaci/ V případě využívání vod z jiných zdrojů bez souhlasu provozovatele hrozí sankce nebo i přerušení dodávky vody do doby, než bude zjednána náprava závadného stavu.