Úvod › Aktuality › Soutěž na novou čistírnu vyvrcholila před 90 lety

Soutěž na novou čistírnu vyvrcholila před 90 lety

22. říjen 2024

Letos uplynulo 90 let od ukončení soutěže na výstavbu nové čistírny odpadních vod, která měla nahradit zastaralou čistírnu v pražské čtvrti Bubeneč.

Bubenečská čistírna, která byla navržena uznávaným inženýrem Williamem Heerlein Lindleyem, byla dokončena v roce 1906. Po několik následujících desetiletí sloužila k čištění odpadních vod z rozrůstající se Prahy. Lindleyova kanalizační síť byla na svou dobu revoluční, ale s postupem času se ukázalo, že kapacita a technologie mechanické sedimentace kalů již nejsou dostačující pro rychle se rozšiřující město. Po první světové válce začaly být problémy s nedostatečnou kapacitou stále patrnější, a bylo proto nezbytné přistoupit k výstavbě nové, modernější čistírny.

V roce 1933 město Praha společně s Kanalizační kanceláří vyhlásilo veřejnou soutěž na novou čistírnu odpadních vod. Předcházející pokusy o vyřešení tohoto problému nebyly úspěšné – ve 20. letech vznikly tři různé projekty, které navrhovaly umístění nové čistírny mimo Prahu, konkrétně do Řeže, nebo na Císařský ostrov. Ani jeden z těchto návrhů však nezískal jednoznačnou podporu odborné veřejnosti, a proto bylo rozhodnuto o vypsání nové soutěže, která měla přinést definitivní řešení.

Soutěž byla vyhlášena 2. května 1933 a její uzávěrka byla stanovena na 15. března 1934. Do soutěže bylo nakonec přihlášeno celkem patnáct projektů – třináct oficiálně a dva mimo soutěž. Tento nečekaný zájem a počet návrhů způsobil, že se rozhodovací proces protáhl na celý rok. Přestože se odborná komise snažila najít nejvhodnější řešení, první cena nakonec udělena nebyla. Byly však uděleny dvě druhé ceny a jedna třetí. Dva projekty, které získaly druhé místo, nesly názvy „Dorr“ a „Čistá půda“ a oba navrhovaly umístění čistírny mimo Prahu. „Dorr“ navrhoval čistírnu v oblasti Podhoří a „Čistá půda“ na již zakoupené pozemky v Řeži. Třetí místo obsadil projekt s názvem „Roztoky“, který navrhoval umístění čistírny do Roztok u Prahy.

Všechny tři oceněné projekty měly společnou technologii biologické aktivace kalu, což bylo moderní řešení, které v té době nabízelo vyšší účinnost čištění odpadních vod. Lišily se však v detailech použité technologie. Některé další projekty předložené v soutěži nabízely alternativní způsoby čištění, například přirozené biologické čištění pomocí závlah zemědělské půdy nebo pomocí biologických rybníčků. Zajímavý byl také projekt s názvem „Hygiena 3“, který přišel s inovativní myšlenkou čištění vody prostřednictvím elektrolýzy. I když se ukázalo, že by tento způsob byl příliš nákladný kvůli vysoké spotřebě hliníku na elektrodách, projekt byl zakoupen pro svou originalitu.

Přestože soutěž přinesla řadu zajímavých návrhů a inovací, nepodařilo se městu Praha rozhodnout, který projekt by byl nejvhodnější pro realizaci. Během druhé světové války se projekty několikrát přesouvaly mezi různými lokalitami, přičemž pozemky v Řeži a na Císařském ostrově zůstaly hlavními variantami. Nakonec byla nová čistírna odpadních vod umístěna na Císařský ostrov, kde byla postavena a uvedena do provozu až v v roce 1965, resp. 1967. Původní čistírna v Bubenči, která sloužila Praze od roku 1906, tak zůstala v provozu déle, než se původně předpokládalo, a fungovala s původním vybavením více než 60 let.

Díky této historii si můžeme uvědomit, jak zásadní roli hrají čistírny odpadních vod ve vývoji moderních měst. Město Praha se vždy snažilo o inovativní řešení, a i když některé projekty zůstaly nerealizované, jejich přínos k technologickému pokroku a rozvoji urbanistické infrastruktury je nepopiratelný. Dnešní čistírny navazují na tuto tradici a pečlivě se starají o udržitelné čištění vody, což je důležitým krokem k ochraně životního prostředí a zdraví budoucích generací.

Kryštof Drnek, historik PVK