Úvod › Aktuality ›

Čistírna v Bubenči slaví 110 let od zahájení provozu

28. červen 2016

Před 110 lety – 28. června 1906 – zahájila oficiálně svůj provoz čistírna odpadních vod v Bubenči. Ve zkušebním provozu však byla již od února 1905.

Postavena byla podle návrhu otce pražské kanalizační sítě – anglického inženýra Williama H. Lindleye. 

Právě působení W. H. Lindleye v Praze na přelomu 19. a 20. století se stalo nesmazatelnou kapitolou nejen pražské historie, ale i dějin evropského technického myšlení. Projekt pod jeho taktovkou svým zpracováním a významem překročil hranice tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina liniových staveb slouží Pražanům do těchto dnů. Čistírna v Bubenči byla v provozu více než šedesát let. Lindleyovo dílo, spolu s později postaveným moderním vodovodem, přispělo k tomu, že se Praha na počátku minulého století stala jedním z nejlépe hygienicky vybavených měst v Evropě.

Detailní projekt „čistící stanice“ byl dokončen v roce 1900. V září 1901 odstartovala samotná výstavba, a to výkopovými pracemi pro usazovací nádrže. O necelých pět let později byla čistírna uvedena do oficiálního provozu. 28. června bylo otevřeno stavidlo kmenové stoky „A“ a splaškové vody začaly přitékat do čistícího procesu. Vše fungovalo, až na drobné závady na pumpách, bezvadně a za necelého půl roku bylo dosaženo normálního chodu všech zařízení.

Praha se však rozrůstala a tak od roku 1927 probíhala první modernizace bubenečské čistírny. Ta si kladla za cíl zvýšit kapacitu čistícího procesu. Zajímavostí je, že k odvozu kalu sloužily speciální lodě s parním pohonem. Další modernizací prošla čistírna po druhé světové válce. Ale ani po tomto kroku nebyla schopna zpracovat „produkci“ Pražanů a část nečištěných odpadních vod odtékala přímo do Vltavy. A tím se začala psát její poslední kapitola.

V roce 1954 padlo rozhodnutí o výstavbě nové Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. O pět let později se začaly stavět první provozní budovy. Stavba nové čistírny byla dokončena v roce 1965. Kvůli nefunkčnímu mechanickému předčištění však musel být přítok splašků uzavřen ihned po skončení slavnostního programu. Další dva roky trvalo, než mohla jít nová čistírna do ostrého provozu.

HISTORIE STOKOVÉ SÍTĚ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
1660 - byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy. V témže roce postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.

1787 - Dvorský dekret schválil plán výstavby kanálů a uložil ihned započít se stavbou. Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 - 1828 bylo postaveno 44 km stok

1889 - městská rada zadala nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi. Projekt nesl označení "Generelní projekt“.

1898 - na Malé Straně byla zahájena stavba malostranského sběrače.

1899 - v městské radě byly schváleny plány na stavbu čistící stanice v Bubenči, v roce 1901 byla zahájena výstavba nové čistící stanice (čistírny odpadních vod)

1905 -  zahájení zkušebního provozu čistírny v Bubenči (od 2.2.1905) , oficiálně byla otevřena 28. června 1906.

1910 - celková délka stokové sítě činila 145 321 bm.

1930 -  v důsledku rozvoje Prahy padají první úvahy o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči.

1947 - v provozu je 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.

1954 - vláda ČSR rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově.

1967 – dokončena stavba čistírny na Trojském ostrově.

1974 až 1985 - probíhá první intenzifikace ÚČOV, zahrnující mimo jiné napojení kmenové stoky K, výstavbu druhé šnekové čerpárny, měření přítoku, výstavbu nové česlovny, dmychárny, kotelny, dalších dvou dosazovacích nádrží, kalových zahušťovacích a manipulačních nádrží.

1985 - nejvyšší růst stokové sítě – délka se prodloužila o 110 km.

1994 - zahájení druhé intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997.

2002 – povodeň zatopila celou čistírnu, kompletní provoz obnoven do konce téhož roku.

2016 – celková délka stokové sítě je 3 647 km. Kromě ÚČOV v Praze funguje dalších 20 pobočných čistíren.